Kogenerační jednotky TEDOM jsou připraveny na vodík
Převážná většina kogeneračních jednotek TEDOM je připravena na spoluspalování směsi vodíku a zemního plynu, a to až do koncentrace 20 % vodíku. Tím je možné dosáhnout snížení emisí CO2 při výrobě elektřiny ze zemního plynu.
Všechny jednotky TEDOM na zemní plyn procházejí testováním a změna paliva na směs s vodíkem je u nich možná a to bez nutnosti zásadních konstrukčních úprav. Při změně paliva nedochází navíc k podstatným změnám technických parametrů jednotky.
Jsme také v úzkém kontaktu s předními výrobci spalovacích motorů, kteří již mají provozní zkušenosti se spalováním směsi vodíku a zemního plynu. I naše vlastní vývojové oddělení se této problematice intenzívně věnuje.
Vodíková kogenerace
Současná energetika a teplárenství jsou založeny na spalování fosilních paliv. Toto spalování však výrazně přispívá ke globálnímu oteplování. Zásadním krokem k dekarbonizaci energetiky je proto využívání obnovitelných zdrojů energie, jejichž provoz může být ovšem nestabilní, takže v době vysokého slunečního svitu nebo intenzivního větru dochází k nadvýrobě elektrické energie.
Řešením je akumulace elektřiny do baterií nebo technologie „power to gas“, která přebytečnou elektrickou energii využije k výrobě tzv. zeleného vodíku. Ten je pak v době nedostatku elektřiny možné využít pro její výrobu. Vodík tedy slouží jako akumulační médium.
Typy vodíku
Vodík je považován za palivo budoucnosti – je ho k dispozici téměř neomezené množství, má vysokou energetickou hustotu a při jeho spalování nevznikají žádné emise. Navíc se v energetice počítá s jeho postupným rozšiřováním, protože má silnou podporu i na politické úrovni. Jako vysoce reaktivní prvek se však vodík v přírodě samostatně nevyskytuje, je ho tedy třeba cíleně získávat.
HNĚDÝ (ČERNÝ)
Vzniká prostřednictvím zplyňování hnědého, resp. černého uhlí, při jeho výrobě však dochází k uvolňování velkého množství CO2.
ŠEDÝ
Vzniká ze zemního plynu a při jeho výrobě také dochází k uvolňování velkého množství CO2. Toto je nejrozšířenější model výroby.
MODRÝ
Vzniká stejně jako šedý, ovšem při jeho výrobě nedochází k uvolňování CO2 do ovzduší, protože je v průběhu výroby zachytáván.
ZELENÝ
Vzniká elektrolýzou vody a při jeho výrobě se používá pouze energie z obnovitelných zdrojů, je tedy k životnímu prostředí nejšetrnější.
Kogenerace v době přechodu na vodík
I přes nesporné výhody zeleného vodíku brání jeho masivnímu využití chybějící infrastruktura a vysoké náklady na jeho výrobu, skladování a distribuci.
Jedním ze způsobů, jak vodík začít využívat již dnes, je jeho přimíchávání do zemního plynu. Do koncentrace 20 % je totiž možné využít stávající plynovody bez nutnosti jejich velkých úprav.
Kromě dobrého propojení do funkčních celků s obnovitelnými zdroji tak může už dnes kogenerační jednotka částečně spalovat toto obnovitelné palivo, což je vedle vysoké účinnosti a flexibility její další nesporná výhoda.
.svg){kind=small}